Gramophone | recenze CD Testamentum | 11/2014

“Jan Novák se narodil v roce 1921 na Moravě. Během života musel čelit ústrkům ze strany komunistického režimu. Podnikl řadu cest do zahraničí včetně dlouhodobějších pobytů v Itálii a Dánsku, studoval ve Spojených státech u Martinů a Coplanda a zemřel roku 1984 v Německu. V roce 1996 mu tehdejší prezident Václav Havel udělil státní vyznamenání in memoriam. Podobně opožděně se dočkal uznání i ze strany milovníků hudby, avšak zaslouženě. Sborová díla na této nahrávce odrážejí Novákovu fascinaci latinou, a to jak samotným jazykem, tak klasickou kulturou. Jsou prodchnuta okouzlujícím vtipem, elegancí a humorem a kladou značné nároky na techniku a pohotovost interpretů i dirigenta, kteří jsou zde vynikající. Ve skladbě Testamentum zpěváky doprovází nebojácný zvuk čtyř lesních rohů. Text odkazující k básníku Villonovi je zkarikovaným výčtem domnělého dědictví (do značné míry je inspirován Audenovými a MacNeicovými verši s podobným jeu d’esprit). Fugy podle Vergilia skutečně zahrnují čtyři hudební fugy, které si velmi virtuozně pohrávají s dalším významem tohoto slova – „útěk“. Textově obsažnější je vánoční kantáta Invitatio pastorum, v níž pastýři navzdory rozzlobené hordě ďáblů neúnavně hledají Ježíška, a nakonec přicházejí do Betléma s triumfálním „aleluja“, v němž jsou skryté odkazy na známou koledu Adeste fideles. Mytologická cvičení, která Novák zkomponoval na vlastní latinské texty, jsou osmi drobnými skicami postav – je zde Apollón, Orfeus, smyslná Erató, Midas (s oslíma ušima, zobrazující pochopitelně kritiky), učená Minerva a nakonec jazzově roztančená Terpsichoré. Velmi zábavný a povznášející disk s hudbou invenčního a vzdělaného skladatele.”

John Warrack